Dražby / Základní pojmy

Výběr nejdůležitějších pojmů a s nimi souvisejících práv a povinností pro základní orientaci v zákoně o veřejných dražbách pro potřeby účastníka dražby.

Informace níže uvedené jsou pouze základním vysvětlením pojmů, sloužících pro potřeby zájemců o provedení dražby a vychází ze Zákona č.26/2000 Sb. ze dne 18. ledna 2000 o veřejných dražbách.

ZÁKON č.26/2000 Sb. ze dne 18. ledna 2000 o veřejných dražbách

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon  upravuje veřejné dražby a   vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.1)
1)  Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon  č. 337/1992  Sb., o   správě daní  a poplatků,    ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský  soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)  dražbou veřejné jednání, jehož účelem   je přechod vlastnického nebo jiného  práva k předmětu dražby,   konané na základě návrhu navrhovatele, při  němž se licitátor obrací   na předem neurčený okruh  osob přítomných  na  předem    určeném  místě  s výzvou k podávání nabídek   a při němž  na osobu, která  za stanovených podmínek  učiní nejvyšší   nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví  nebo   jiné   právo  k předmětu  dražby, nebo totéž veřejné jednání,   které bylo licitátorem ukončeno  z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání,
b) navrhovatelem osoba,  která   za podmínek  stanovených   tímto zákonem navrhuje provedení dražby,
c)  účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za   účelem  činit  podání  a   splňuje  podmínky stanovené tímto zákonem,
d)  dražební jistotou zajištění   budoucích závazků účastníků dražby ve stanovené výši a formě,
e) dražebníkem  osoba,  která   organizuje   dražbu   a  má  k tomu příslušné   živnostenské   oprávnění;  jde-li  o majetek územních samosprávných  celků nebo  majetek státu,  může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy,
f)   licitátorem  fyzická osoba   oprávněná  činit   jménem a  na účet dražebníka úkony při dražbě,
g)  vyvoláním  prohlášení   licitátora  o  předmětu   dražby  a výzva účastníkům dražby k podávání nabídek,
h)  zahájením dražby vyvolání, není-li dále stanoveno jinak,
i)   podáním nabídka účastníka dražby učiněná  v průběhu dražby  ve výši alespoň  stanoveného nejnižšího podání;  další podání musí převyšovat  podání již   učiněné nejméně  o stanovený  minimální příhoz,    není-li  dále   stanoveno  jinak;  v případě,   že byla rozdána    čísla,  musí  být  nabídka   učiněna   ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní až ústní nabídkou,
j)   příklepem  úkon  licitátora   spočívající   v klepnutí kladívkem, jímž dochází za stanovených podmínek k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,
k)  vydražitelem účastník dražby, jemuž byl udělen příklep,
l)   výtěžkem  dražby  cena   dosažená   vydražením  a  její  případné příslušenství,
m) náklady  dražby odměna  dražebníka a   náklady účelně vynaložené dražebníkem  na materiální a organizační   zabezpečení přípravy a průběhu  dražby; mezi  náklady účelně     vynaložené dražebníkem patří  i   přiměřené    náklady na  zabezpečení  informovanosti o dražbě,   včetně informací v tisku, a náklady  na uveřejnění dražební vyhlášky   způsobem v místě obvyklým, jakož i náklady vynaložené dražebníkem na zvýšení  jeho pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu, pokud s ohledem na hodnotu dražené věci bylo  nutno sjednat zvýšení pojistného dražebníka o více než 10 % původního pojistného,
n)  zmařením  dražby  neuhrazení   ceny  vydražitelem   ve  stanovené lhůtě,
o)  centrální adresou jediné místo,  kde jsou ve veřejně přístupném informačním  systému  (Internet)  uveřejněny   informace   určené tímto   zákonem nebo  informace poskytnuté   dobrovolně ostatními účastníky dražeb,
p) správcem centrální adresy osoba organizující za úplatu uveřejnění informací  určených  tímto zákonem  nebo informací dobrovolně poskytnutých ostatními účastníky dražeb.

§ 3
Účastníci dražby
(1) Účastníky   dražby  mohou    být  pouze    osoby  způsobilé k právním úkonům.   To neplatí, jde-li  o nezletilé nebo   o fyzické osoby,   které  byly   zbaveny  způsobilosti  k právním úkonům nebo jejichž způsobilost  k právním úkonům je  omezena, je-li předmětem dražby spoluvlastnický  podíl na věci,   k níž již    spoluvlastnický podíl  mají;  podmínkou  je,  že     tyto  osoby  musí být zastoupeny zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.
(2)  Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdyby jiná osoba byla z dražby vyloučena.
(3)  Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby,2) osoby, na jejichž majetek byl  prohlášen   konkurs  nebo  vůči  nimž   byl  zamítnut   návrh na prohlášení konkursu  pro nedostatek majetku  anebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, a to po dobu tří let    od zrušení  konkursu, jeho   zamítnutí pro   nedostatek majetku nebo  do tří  let od   skončení opětovného  vyrovnání; nikdo   nesmí dražit za ně.
(4)  Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí   vlastnictví  předmětu  dražby   mohlo  dojít   k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;3) nikdo nesmí dražit za ně.
(5)  Účastníky   dražby  nesmějí   být  osoby,   které nesložily dražební   jistotu,   je-li   požadována,  a  v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby  u    téhož  dražebníka;  nikdo  nesmí  dražit  za ně. Dražit v dražbě, jejíž  kontrolou jsou pověřeni,  nesmějí ani zaměstnanci příslušného  živnostenského úřadu  a  kontrolou   dražby   pověření zaměstnanci Ministerstva      pro    místní   rozvoj     (dále   jen „ministerstvo“); nikdo nesmí dražit za ně.
(6)  Účastníky dražby nesmějí být dražebník a licitátor, osoby jim blízké a zaměstnanci dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně.
(7)  Je-li dražebník právnickou osobou, nesmí   být účastníkem dražby ani právnická  osoba  dražebníka     ovládající nebo jím ovládaná,4)   dále nesmějí   být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního   nebo kontrolního orgánu  dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně.
2)   Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
§ 67b zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.
3)   § 8  a  násl. zákona  č. 63/1991  Sb.,    o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
4)   § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 4
Zastoupení
Účastník dražby se může dát v dražbě zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem; za účastníka dražby může jednat prokurista.

§ 5
Vyloučení některých věcí a práv z dražeb
(1) Podle tohoto zákona nelze dražit věci a práva, s nimiž na základě vykonatelného  rozhodnutí soudu nebo  orgánu státní správy nelze nakládat.
(2) Podle tohoto zákona nelze dražit cenné papíry.

Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka

§ 6
(1) Dražebníkem může být  fyzická osoba  zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost    nebo   družstvo,  která  splňuje podmínky  stanovené    tímto  zákonem  a  bylo  jí uděleno příslušné oprávnění   k provozování  živnosti. K vydání koncese k provádění dražeb podle  tohoto zákona si příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva.
(2) Dražebník je povinen do 30  dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu  o pojištění  své odpovědnosti za škodu,   která by  mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka.
(3)  Poruší-li dražebník  povinnost upustit od  dražby, ač tak byl povinen  učinit, nebo povinnost sjednat   a udržovat pojištění, považuje se  takové porušení za závažné   porušení povinností podle živnostenského zákona.5)
(4)  Na dražebníky - územní  samosprávné celky a orgány státní správy - se zvláštní podmínky   k provozování činnosti   dražebníka nevztahují.
5)   § 58 odst. 3 zákona č.  455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb.

§ 7
Kontrolu dodržování podmínek  pro   organizování a provádění dražeb podle tohoto  zákona provádí ministerstvo, které sleduje, zda  a  jak plní  dražebník   povinnosti   uložené  tímto zákonem. Živnostenský úřad zašle neprodleně pravomocné rozhodnutí o udělení koncese nebo  o jejím zrušení    ministerstvu; ministerstvo uveřejní na  centrální adrese údaje o dražebníku v rozsahu zveřejňovaném živnostenskými úřady v živnostenském rejstříku.6)
6)   § 60 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.

§ 8
Licitátor
(1) Licitátorem  může být pouze   fyzická  osoba   způsobilá k právním úkonům a fyzicky způsobilá k této činnosti.
(2) Licitátor zahajuje dražbu, vyzývá účastníky,   aby činili podání, uděluje příklep   a provádí  též losování   ohledně udělení příklepu.

§ 9
Archivační povinnost
(1) Dražebník je povinen   vést   řádnou  spisovou   evidenci a zabezpečit  účelné a  bezpečné uložení   písemností souvisejících s dražbou. Rovněž  zabezpečí uložení písemností  podniku, jestliže je předmětem dražby, a to podle zvláštního právního předpisu.
(2) Dražebník je povinen umožnit nahlédnutí do archivovaných písemností podle odstavce 1 účastníkovi dražby  v případě dražby, které se tento účastník   zúčastnil, a dále zaměstnancům živnostenského  úřadu  pověřeným kontrolou    provozování živnosti, zaměstnancům   ministerstva pověřeným kontrolou   provádění dražeb a správci daně při daňovém řízení.

§ 10
Zasílání a doručování písemností a zasílání peněžitých částek
(1)   Písemnosti  se  zasílají   poštou  formou listovní zásilky dodávané do  vlastních rukou s doručenkou; lze je předat i jiným prokazatelným  způsobem  do   vlastních   rukou osoby,  které  jsou určeny.
(2)   Peněžité částky  se skládají hotově  nebo zasílají poštou formou peněžní zásilky  doručované do   vlastních rukou, převodem z účtu  u banky  nebo jiným   bezhotovostním způsobem; lze je  též předat i  jiným prokazatelným způsobem do rukou osoby, které jsou určeny.  Jde-li o bezhotovostní převod, je částka  odeslána odepsáním z účtu odesílatele za podmínky, že bude připsána na účet příjemce. Dražebník  může připustit i platbu šekem nebo   platební kartou.

§ 11
Označení osob a věcí
Osoby a věci musí  být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu.

§ 12
Další podmínky pro postup při dražbách
(1)  Místo, datum  a čas zahájení dražby   musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě.
(2)  Způsob  úhrady ceny,   podmínky  předání   předmětu dražby vydražiteli a minimální   příhoz musí  být stanoveny  s ohledem na zvláštnosti  a hodnotu  předmětu   dražby;  nesmí být  stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě.
(3)  Dražebník je povinen doplnit zasílané písemnosti o údaje či   doklady stanovené  zvláštními  předpisy   na   základě  výzvy katastrálního úřadu nebo správce centrální adresy.
(4) Uveřejnění způsobem v místě obvyklým je u dražeb nemovitostí  vždy  též  uveřejnění na  úřední    desce  příslušného obecního úřadu a úřadu městské   části, v jehož  obvodu se předmět dražby nachází.
(5)  Účastníci  dražby a ostatní přítomní na   dražbě  jsou v průběhu jejího konání   povinni nerušit  průběh dražby chováním odporujícím dobrým mravům.
(6)  Dražbě  může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné. Vstupné na jeden dražební  den činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.

§ 13
Odhad ceny předmětu dražby
(1)  Dražebník  zajistí  odhad   ceny  předmětu   dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání   dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost,   podnik,7) jeho organizační složku,8) nebo  o  věc  prohlášenou   za   kulturní  památku,9)  musí být cena předmětu  dražby    zjištěna   posudkem  znalce.10)  Znalec  odhadne i závady,  které  v důsledku  přechodu  vlastnictví    nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny.
(2)  Osoba, která  má předmět dražby   v držení, je   povinna po předchozí  výzvě, v době určené    v této  výzvě, umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Doba prohlídky musí být ve  výzvě  stanovena   s přihlédnutím   k charakteru dražené věci, u nemovitosti zpravidla tři týdny po odeslání výzvy.
(3)  Pokud osoba,  která má předmět dražby  v držení, neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici.
7)   § 5 obchodního zákoníku.
8)   § 7 obchodního zákoníku.
9)   Zákon  č.  20/1987  Sb.,  o  státní    památkové  péči,  ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

§ 14
Dražební jistota
(1)  Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty.
(2)  Účastník dražby   je povinen složit   dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební    jistotu v penězích  nebo ve formě bankovní  záruky; dražebník je   povinen umožnit oba  uvedené způsoby.
(3)  Pro složení dražební jistoty  musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená  lhůta, která nesmí   být kratší než    polovina lhůty  stanovené  pro  uveřejnění    dražební  vyhlášky.  Lhůta  pro složení dražební jistoty končí zahájením dražby.
(4) Dražební  jistota  nesmí  přesáhnout   30  % z nejnižšího podání; nesmí  však přesáhnout částku 1  500 000 Kč zvýšenou  o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.

§ 15
Prohlídka předmětu dražby
(1)  Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby v termínu uvedeném v dražební  vyhlášce prohlídka předmětu dražby.  Termín prohlídky předmětu dražby dražebník  stanoví s ohledem  na místo úschovy věci movité nebo umístění věci nemovité.
(2) Pokud nejnižší podání přesahuje 1   000 000 Kč nebo jde-li o nemovitost,  podnik  nebo  jeho   organizační  složku,   musí  být umožněna   účastníkům dražby  prohlídka předmětu  dražby alespoň ve dvou  termínech uvedených   v dražební  vyhlášce, které   nesmí být stanoveny na stejný den.
(3)  S prohlídkou předmětu dražby nelze,  s výjimkou doložení totožnosti,  spojovat  další   podmínky;  to   neplatí  o podmínkách spojených s ochranou života a zdraví a podmínkách vyplývajících ze zákonem uložené povinnosti   mlčenlivosti, z povinností stanovených zvláštním  právním  předpisem11) nebo   ze  zachování  obchodního tajemství.
(4)  Pokud  vlastník  nebo  osoba,   která  má   předmět  dražby v držení  nebo nájmu,   neumožní řádnou  prohlídku předmětu dražby, bude prohlídka   provedena v rámci možností.  Z tohoto důvodu nelze vyslovit neplatnost dražby.
11) Zákon č.  148/1998 Sb., o ochraně   utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.

§ 16
Vrácení dražební jistoty a listin
(1) Byla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník účastníkovi   dražby,  který  předmět  dražby   nevydražil, složenou dražební  jistotu včetně   příslušenství bez   zbytečného odkladu po skončení dražby.
(2) Nebyla-li  dražební   jistota   složena  na    účet,  vrátí dražebník   účastníkovi    dražby,  který  předmět dražby nevydražil, složenou   dražební   jistotu  bez  zbytečného  odkladu  po skončení dražby.
(3) Bankovní  záruku předloženou  účastníkem   dražby,   který předmět dražby nevydražil,  je dražebník   povinen bez   zbytečného odkladu vrátit účastníkovi dražby.
(4) Listiny,  jimiž oprávněné  osoby doložily   svá práva vůči předmětu  dražby  nebo  vznik   pohledávek,   vrátí  dražebník těmto osobám bez zbytečného odkladu po skončení dražby; neskončí-li však dražba udělením příklepu, vrátí dražebník listiny těmto oprávněným osobám bez zbytečného odkladu po  marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na  provedení opakované dražby  nebo po skončení   opakované dražby.
(5) V případě  upuštění  od   dražby  vrátí dražebník složené dražební jistoty bez zbytečného odkladu po upuštění od dražby.

ČÁST DRUHÁ
DRAŽBY DOBROVOLNÉ  zpět

§ 17
Zvláštní ustanovení
(1) Dražbou   dobrovolnou  je    dražba  prováděná    na  návrh vlastníka.
(2) Dobrovolné dražby  movitých věcí podle  tohoto zákona lze provádět  na základě  vydaného živnostenského   oprávnění; zvláštní podmínky  k provozování  činnosti     dražebníka  se  na   provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují.
(3) Předmětem  dražby  může  být    věc,   podnik7)  nebo  jeho organizační složka,8) převoditelná majetková práva s výjimkou práv z duševního   vlastnictví a    soubor věcí,  soubor práv  nebo soubor věcí   a   práv,  bylo-li  navrženo  jejich  vydražení  a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem.
(4)   Vlastníkem  se  rozumí   též  osoba,   která  je  oprávněna s předmětem   dražby hospodařit a je  vlastníkem zmocněna  nebo na základě    zvláštního  právního  předpisu  oprávněna   předmět dražby zcizit, likvidátor a správce konkursní podstaty.
(5)  Dražit nelze věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu   podle  zvláštních  právních   předpisů,12) zákonné předkupní právo spoluvlastníků a byty a nebytové prostory, nakládání s nimiž je omezeno  právem nájemců na  přednostní nabytí vlastnictví  nebo zákonným  předkupním  právem  nájemců    podle  zvláštního  právního předpisu.13)
(6)  Dražit v dražbě    dobrovolné  nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví  je   omezeno  předkupním   právem  zapsaným  v katastru nemovitostí,  a  věci   movité,   jejichž  vlastnictví   je  omezeno předkupním právem  zapsaným v listinách  osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí.
(7)  Dražit  nelze věci,  vůči nimž  bylo uplatněno zadržovací právo.
(8)  Pokud s převoditelnými majetkovými  právy souvisí i právo k nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složce, postupuje se obdobně jako při dražbě nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složky; v ostatních případech se  postupuje jako při  dražbě věcí movitých.
7)  § 5 obchodního zákoníku.
8)   § 7 obchodního zákoníku.
12)  Například § 13 zákona č. 20/1987  Sb., § 61 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
13)  § 22  zákona  č.  72/1994  Sb.,  kterým    se  upravují  některé spoluvlastnické vztahy   k budovám a   některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

§ 18
Výše odměny dražebníka
(1)  Výše odměny dražebníka se sjednává dohodou.
(2)  Je-li  navrhovatelem    správce  konkursní   podstaty,  výše odměny dražebníka nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením, nejvýše  však  1   000  000  Kč   zvýšených  o  1  % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.

§ 19
Smlouva o provedení dražby
(1) Dražbu  lze  provést  pouze   na  základě   písemné smlouvy o provedení  dražby, kterou   uzavře navrhovatel  s dražebníkem; to neplatí, jde-li  o majetek státu,   je-li dražebníkem orgán  státní správy nebo   jde-li o majetek územního  samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel.
(2) Smlouva  o provedení  dražby musí   obsahovat označení, že jde  o  dražbu   dobrovolnou,   označení   navrhovatele,  dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena bezúplatně.
(3) Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve smlouvě o provedení dražby  obsaženo i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit.
(4) Jde-li   o   dražbu    nemovitosti,    podniku   nebo  jeho organizační složky, musí být   podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby úředně ověřeny.
(5) Je-li  navrhovatelem dražby  osoba, která  je povinna při zadávání    zakázek   postupovat      podle   zvláštního      právního předpisu,14)   řídí se  její   postup  směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby   tímto zákonem; budoucím  peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady dražby.
(6) Výši odměny  dražebníka sjednanou ve   smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit.
(7) Neobsahuje-li   smlouva   uzavřená    mezi    navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.
14) Zákon č. 199/1994 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20
Dražební vyhláška
(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:
a)  že  jde o  dražbu dobrovolnou,  a jde-li  o opakovanou   dražbu, i tuto skutečnost,
b)  označení dražebníka,
c)  místo, datum a čas zahájení dražby,
d)  označení  a popis  předmětu dražby  a jeho   příslušenství, práv a závazků  na předmětu  dražby   váznoucích  a s ním spojených, pokud  podstatným způsobem   ovlivňují hodnotu   předmětu dražby, popis  stavu,   v němž  se   předmět  dražby  nachází,  a   jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu,
e)  nejnižší  podání  a  stanovený  minimální   příhoz,  který  může účastník dražby učinit,
f)   požaduje-li složení  dražební jistoty, způsob a  lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena,   co  je   dokladem  o  složení  dražební   jistoty, výši dražební  jistoty  a  způsob  jejího   vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem,
g)  je-li přípustný  i jiný způsob úhrady  ceny dosažené vydražením než úhrada v hotovosti;  způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,
h)  datum a  čas konání prohlídky předmětu  dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,
i)   u společné dražby  pořadí, ve kterém   budou jednotlivé předměty dražby draženy,
j)   podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.
(2) Dražební  vyhlášku uveřejní    dražebník způsobem   vzhledem k předmětu dražby   v místě obvyklým nejméně   15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Je-li   předmětem  dražby   nemovitost,  podnik   nebo  jeho organizační složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku   způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým i na   centrální adrese nejméně 30 dnů před zahájením dražby.
(4) Pro  předměty  dražby    podléhající  zkáze   je  dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.
(5) Ve lhůtách uvedených v odstavcích  2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku
a)  vlastníkovi,
b)  osobám, které  mají k předmětu dražby  právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním,
c)  je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka,    správci daně  příslušnému podle  místa trvalého pobytu nebo místa  podnikání navrhovatele, je-li  navrhovatel fyzickou  osobou,   nebo  podle   sídla  navrhovatele,  je-li   navrhovatel  právnickou  osobou,   a  správci   daně,   v jehož   obvodu   se nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka nachází,
d)  jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, e) jde-li   o  majetek   právnické   osoby,   jejímž  zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele,   zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby.
(6)  Dražební  vyhlášku  spolu   se  všemi   jejími  dodatky  je dražebník    povinen  před   zahájením   dražby  vyvěsit   ve  veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná.
(7)  Stejnopis dražební  vyhlášky, uložený u  dražebníka, musí být podepsán  navrhovatelem; jde-li o nemovitost,  musí být podpis navrhovatele úředně ověřen.

§ 21
Podmínky a údaje, které  dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit.  To neplatí v případě, kdy   dojde ke změnám v rozsahu  práv a  závazků na  předmětu dražby    váznoucích a s ním spojených,   nebo stavu,    v němž  se předmět  dražby nachází; v tom případě   je  dražebník  povinen  vyhotovit  a   připojit dodatek ke zveřejněné dražební  vyhlášce bez zbytečného   odkladu poté, co    se o změnách dozvěděl.

§ 22
Upuštění od dražby
(1)   Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení
a)  na základě písemné žádosti vlastníka,
b)  je-li  dražebníkovi  doloženo,  že  navrhovatel   není  oprávněn navrhnout provedení dražby, c) je-li   smlouva    o   provedení   dražby   neplatná,    dojde-li k odstoupení od smlouvy o  provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných  ve  smlouvě  o  provedení   dražby  dražbu provést,
d)  nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 a 21,
e)  byl-li  předmět  dražby  nebo jeho část  zahrnut do konkursní podstaty  nebo  do  vyrovnání,  není-li   navrhovatelem  správce konkursní podstaty,
f)   byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,
g)  došlo-li  ke  střetu  dražby  dobrovolné  a dražby nedobrovolné (§ 42),
h)  bylo-li  vykonatelným rozhodnutím  soudu  nebo   orgánu  státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat,
i)   zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka.
(2) Je-li  dražebníkem   orgán   státní  správy    nebo  územní samosprávný celek, nevztahují se  na něj povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) a i).
(3)  O upuštění od dražby a o důvodech   upuštění od   dražby vyrozumí  dražebník písemně bez zbytečného   odkladu osoby uvedené v §  20 odst.  5. Jestliže  byla dražební    vyhláška uveřejněna  na centrální adrese, uveřejní tam dražebník   i oznámení o upuštění od dražby.

§ 23
Průběh dražby
(1)  Přístup do  prostor, v nichž   bude probíhat dražba,  musí být  účastníkům  dražby,   zaměstnancům    příslušného živnostenského úřadu  a zaměstnancům    ministerstva pověřeným  kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.
(2)  Účastníci dražby jsou povinni   na vyzvání dražebníka nebo osoby jím  písemně pověřené doložit svou   totožnost, popřípadě své oprávnění  jednat za  účastníka dražby,     dát se  zapsat do seznamu účastníků  dražby,  a    jsou-li  rozdávána  dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno  složení dražební jistoty, jsou účastníci dražbyacerun:    povinni způsobem stanoveným  v dražební vyhlášce doložit   i složení  dražební jistoty. Účastníci dražby   jsou dále povinni   doložit  své  čestné   prohlášení,  že  nejsou   osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření  kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.
(3)  S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise  uvedených  nelze  po   účastnících dražby ani  po zaměstnancích   příslušného    živnostenského  úřadu  a zaměstnancích ministerstva   pověřených   kontrolou  provádění  dražby   požadovat splnění dalších podmínek.
(4)  Veřejnosti musí  být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.
(5)  Každému, kdo  se dostaví k zapsání do dražby  před jejím zahájením a  prokáže,   že splňuje  podmínky stát   se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.
(6) Dražba se  zahajuje  vyvoláním.   Obsahem vyvolání   je označení a  popis předmětu dražby   a jeho odhadnutá    nebo zjištěná cena, údaje  o právech a   závazcích na předmětu  dražby váznoucích a s ním   spojených, pokud mají podstatný  vliv na hodnotu předmětu dražby, údaje o nájemních  smlouvách týkajících se předmětu dražby a závazcích   z nich   vyplývajících,  nejnižší  podání a stanovený minimální příhoz.  Je-li předmětem dražby  kulturní památka, uvede licitátor i tuto skutečnost.
(7) Je-li  navrhovatelem  dražby    osoba,  jejíž   postup  při uzavírání   smlouvy    o    provedení   dražby   se  řídí    zvláštním zákonem,14)  činí  nejnižší  podání    nejméně  polovinu odhadu ceny předmětu dražby.
(8)  Licitátor může   v průběhu dražby  snížit výši minimálního příhozu.
(9)  Draží  se,  pokud  účastníci   dražby   činí  vyšší podání. Nebylo-li  přes dvojí   výzvu a   prohlášení licitátora: „neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné   účastníkem   dražby  (označení účastníka dražby, který učinil   nejvyšší podání), udělím  mu příklep“ učiněno   vyšší podání, oznámí   licitátor ještě jednou poslední   podání a po třetí výzvě  udělí   příklep   účastníkovi  dražby,  který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.
(10) Učiní-li   několik  účastníků    dražby   současně  podání a nebylo-li učiněno podání vyšší,    rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí.
(11)  Má-li  některý z účastníků dražby  předkupní právo vůči předmětu dražby a doloží-li to dražebníkovi před zahájením dražby, není tento účastník stanoveným  příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné   výši   jako  nejvyšší  podání,    udělí   licitátor  příklep účastníkovi dražby oprávněnému z předkupního práva.
(12) Nebylo-li  učiněno  nejnižší    podání,   sníží  licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby.
(13) Udělením příklepu je dražba skončena.
(14) Nebylo-li  při dražbě  učiněno ani   nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno  nejnižší podání ani po   jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.
14) Zákon č. 199/1994 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24
Zmaření a neplatnost dražby
(1)   Vydražitel,  který  zmařil   dražbu,   nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě.
(2) O  zmaření  dražby    vyrozumí  dražebník   bez  zbytečného odkladu osoby   uvedené v § 20  odst. 5. Oznámení o  zmaření dražby uveřejní dražebník   bez zbytečného odkladu  obdobným způsobem jako dražební vyhlášku.   Jestliže byla dražební  vyhláška uveřejněna na centrální   adrese, uveřejní tam   dražebník i oznámení  o zmaření dražby.
(3)   Každý účastník dražby,  dražební věřitel nebo navrhovatel může požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil   od  dražby,  ač  tak  byl  povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je  z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 12  odst. 1 a 2, § 14 odst.  3, §  15 odst. 1  až 3, §  19, 20, 21,  § 23 odst.   1 až 10,  § 25 a v §  26 odst. 1  a 2 nebo  byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty  dražby;  soud  vysloví    v takových případech neplatnost dražby. Není-li  toto právo uplatněno   do 3 měsíců  ode dne konání dražby, zaniká.
(4)   Neplatnost  dražby  nelze   vyslovit   z důvodu opožděného zahájení  dražby,  bylo-li    příčinou  opožděného  zahájení  dražby konání jiné dražby týmž dražebníkem na témže místě.
(5)   O  neplatnosti  dražby   dražebník  bez zbytečného odkladu vyrozumí  osoby uvedené  v §  20 odst.  5. Oznámení  o neplatnosti dražby  dále dražebník     uveřejní  bez  zbytečného odkladu   po dobu alespoň 30  dnů způsobem v místě  obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška   uveřejněna na  centrální adrese,  uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti dražby.

§ 25
Opakovaná dražba
(1) Opakovaná   dražba  se    uskuteční  na    základě  smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby  a  dražebníkem,    který   prováděl  předchozí  dražbu, pokud předmět   dražby   nebyl  vydražen  nebo  pokud  byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k dispozici odhad ne starší jednoho roku před     konáním  opakované  dražby.  Smlouva  o    provedení opakované dražby  musí  být  uzavřena  do     10  dnů   po  doručení  protokolu o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.
(2) Opakovanou dražbu nelze  provést, pokud dražebník upustil od dražby nebo pokud byla dražba neplatná.
(3) Uzavření  smlouvy  o    provedení  opakované   dražby  není podmínkou pro   provedení opakované dražby, jde-li  o majetek státu nebo územního samosprávného celku,  je-li dražebníkem orgán státní správy nebo územní samosprávy.
(4) Jestliže byla  dražební vyhláška uveřejněna  na centrální adrese,   uveřejní  dražebník   oznámení  o  konání opakované dražby s náležitostmi    podle §  20 odst.  1 písm.  a) až  f) na centrální adrese nejméně 10 dnů před zahájením dražby.

§ 26
Společná dražba
(1) Jde-li o  dražbu věcí movitých a   nejnižší podání u žádné z nich  nepřesahuje 1  000 000    Kč, lze  je vydražit  ve společné dražbě; dražebník   je povinen určit pořadí,  v němž budou draženy.  Vyvolání se provede u každého   předmětu dražby zvlášť. Ve vyvolání musí být uvedeno i pořadové číslo předmětu dražby.
(2) Zahájením  společné dražby  je prohlášení  licitátora, že zahajuje společnou dražbu.
(3) Společná  dražba  končí    udělením  příklepu   u  předmětu dražby, který je v pořadí  poslední, nebo tím, že licitátor ukončí dražbu,  neboť   nebylo  učiněno  ani   nejnižší  podání nebo nebylo učiněno   nejnižší podání   ani po  jeho snížení  u předmětu dražby, který  je    v pořadí  poslední.  Provedení   opakované   dražby  lze navrhnout i u jednotlivých předmětů dražby, které nebyly vydraženy nebo  v jejichž   případě byla  dražba zmařena.   Ostatní ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.

§ 27
Protokol o provedené dražbě
(1)   Po  ukončení  dražby   vyhotoví  dražebník   bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě.
(2)   V protokolu o provedené dražbě dražebník uvede:
a)  datum,  místo a čas provedení  dražby;  uvede   také,  že jde o dražbu dobrovolnou; jde-li o  opakovanou dražbu, uvede i tuto skutečnost,
b)  označení předmětu dražby a jeho příslušenství,  práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a  s ním spojených, stavu, v němž se předmět dražby nachází, a odhad jeho ceny,
c)  označení  navrhovatele dražby,  a lze-li,  i označení   bývalého vlastníka,
d)  nejnižší podání,
e)  označení dražebníka a licitátora, popřípadě licitátorů,
f)   označení vydražitele,
g)  cenu dosaženou vydražením,
h)  součástí  protokolu  je  podepsaný  stejnopis dražební vyhlášky a jeho případné dodatky (§ 20 odst. 7).
(3)   Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a vydražitel.  Odmítne-li vydražitel  protokol o   provedené dražbě podepsat, uvede to dražebník v protokolu.
(4)   Skončí-li  dražba,  protože   nebylo   učiněno ani nejnižší podání,  vyhotoví   dražebník    bez  zbytečného   odkladu  protokol o provedené   dražbě; pro  jeho náležitosti  se ustanovení odstavců 2 a 3 použijí přiměřeně.
(5)   U společné  dražby vyhotovuje dražebník  v průběhu dražby jeden protokol; vydražitelům jednotlivých předmětů dražby musí být umožněno podepsat protokol ihned po vydražení.
(6)   Protokol o provedené dražbě zašle   dražebník do 5 dnů ode dne konání dražby osobám uvedeným v § 20 odst. 5.
(7)   Jestliže byla   dražební vyhláška uveřejněna  na centrální adrese, uveřejní  tam dražebník údaje  podle odstavce 2   písm. a), b), e);  dražebník uveřejní i   výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

§ 28
Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby
(1)  Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, není-li dále stanoveno nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.
(2)  Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li  ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady dražby nese dražebník.
(3) Je-li dražba  zmařena   vydražitelem,   dražební   jistota složená vydražitelem včetně  jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje  se zbývající  část  dražební jistoty  složené  vydražitelem, který způsobil zmaření  dražby, na náklady  opakované dražby. Po    úhradě nákladů  dražby  a  opakované   dražby    se  zbývající  část  vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.
(4)  Vydražitel, který způsobil zmaření   dražby, je povinen na vyzvání  dražebníka  uhradit  tu  část   nákladů   dražby,  kterou nepokrývá   dražební jistota   jím složená;  to platí  i pro náklady opakované  dražby konané    v důsledku  zmaření  předchozí  dražby vydražitelem.
(5)  Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí   navrhovatel,  není-li  ve  smlouvě o provedení  dražby ujednáno, že tyto náklady nese dražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k dražbě z důvodů na straně dražebníka.

§ 29
Úhrada ceny dosažené vydražením
(1) Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit.
(2) Dražební  jistota  a  její   příslušenství    se  započítá vydražiteli  na  cenu   dosaženou   vydražením.  Zbývající část ceny dosažené vydražením   je vydražitel povinen  do 10 dnů  od skončení dražby  uhradit dražebníkovi,  není-li dále  stanovena jiná   lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením.
(3) Není-li cena dosažená vydražením vyšší než 200 000 Kč, je vydražitel   povinen  uhradit  cenu  dosaženou   vydražením ihned po skončení dražby.
(4) Je-li cena  dosažená vydražením vyšší než   500 000 Kč, je vydražitel povinen  uhradit cenu dosaženou vydražením   do 3 měsíců od skončení dražby.
(5) U  společné  dražby  je   vydražitel  povinen uhradit cenu dosaženou vydražením,  pokud není vyšší  než 100 000   Kč, ihned po udělení příklepu.
(6) Byla-li  vydražitelem složena  dražební jistota  ve formě bankovní  záruky,  je  vydražitel  povinen   uhradit cenu dosaženou vydražením v plné  výši ve lhůtě podle odstavců  2 až 4; dražebník je  povinen   bez  zbytečného   odkladu   po  uhrazení  ceny dosažené vydražením vrátit vydražiteli záruční listiny.
(7) Cenu  dosaženou  vydražením    nelze  uhradit   započtením.
Platba směnkou je nepřípustná.

§ 30
Nabytí vlastnictví
(1) Uhradil-li   vydražitel  cenu    dosaženou   vydražením  ve stanovené lhůtě,  přechází   na   něj  vlastnictví  předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.
(2)  Jde-li o podnik, přecházejí  na vydražitele všechna práva a závazky  včetně práv a povinností   vyplývajících z pracovněprávních vztahů, oprávnění užívat obchodní jméno spojené s podnikem, pokud to není v rozporu se zákonem nebo s právem třetí osoby, a práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, která se   týkají podnikatelské  činnosti vydraženého   podniku, pokud    to neodporuje povaze práv z průmyslového a   jiného duševního vlastnictví nebo  smlouvě o poskytnutí výkonu  těchto práv. Jde-li o organizační  složku podniku,   přecházejí na    vydražitele všechna práva a závazky,  která  se   týkají   této  složky,  včetně  práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
(3)  Jde-li o vydražení podniku  nebo jeho organizační složky, ručí navrhovatel  za splnění závazků, které   přešly s vlastnictvím podniku nebo jeho organizační složky na vydražitele.

§ 31
Potvrzení o nabytí vlastnictví
(1) Dražebník vydá bez  zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví  předmětu dražby podle  § 29, písemné   potvrzení o nabytí vlastnictví  předmětu dražby. Písemné   potvrzení obsahuje označení  předmětu  dražby,  bývalého    vlastníka,    dražebníka a vydražitele;  přílohou potvrzení  o nabytí   vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé  datum a způsob    úhrady ceny dosažené vydražením.   Nejde-li o   vydražení  věci  movité, musí  být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví úředně ověřen.
(2) Jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, obdrží vydražitel dvě vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.
(3) Jde-li o nemovitost,  která  je    předmětem   evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.
(4) Součástí  jednoho  stejnopisu   potvrzení o nabytí vlastnictví  je stejnopis protokolu o  dražbě včetně  podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky (§ 20 odst. 7).

§ 32
Předání předmětu dražby
(1) Nabyl-lityle="mso-spacerun:   vydražitel   vlastnictví     předmětu  dražby,  je dražebník povinen podle   podmínek uvedených  v dražební  vyhlášce předmět dražby   a listiny,  které  osvědčují  vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem  dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele  vůči předmětu  dražby, předat  bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí předmětu dražby písemně potvrdí.
(2)   Jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, předá   bývalý  vlastník  předmět  dražby   na   základě  předložení potvrzení o vlastnictví  a doložení    totožnosti vydražitele podle podmínek  uvedených   v dražební   vyhlášce  předmět  dražby bez zbytečného odkladu vydražiteli. Dražebník je povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu dražby; v protokolu uvede kromě označení   bývalého vlastníka, dražebníka, vydražitele a předmětu dražby, zejména podrobný  popis stavu,  v němž  se předmět dražby včetně  příslušenství   nacházel  při  předání    práv  a závazků na předmětu dražby váznoucích.
(3) Protokol o předání   předmětu   dražby  podepíší   bývalý vlastník, vydražitel  a   dražebník.  Jedno vyhotovení  protokolu obdrží bývalý vlastník a dvě vyhotovení obdrží vydražitel.
(4)   Veškeré náklady   spojené s předáním  a převzetím předmětu dražby nese  vydražitel. Tato povinnost se  nevztahuje k nákladům, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním bývalý  vlastník nebo  dražebník  nebo    jestliže jim  tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
(5) Nebezpečí  škody  na  předmětu    dražby přechází z navrhovatele na vydražitele dnem   předání předmětu dražby; v týž den  přechází  na   vydražitele odpovědnost   za  škodu  způsobenou v souvislosti  s předmětem   dražby.  Je-li   vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.

§ 33
Věcná břemena
Práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby zůstávají přechodem vlastnictví dražbou nedotčena.

§ 34
Práva zajišťující pohledávky
(1) Přechodem   vlastnictví  k předmětu dražby  nezanikají zástavní  práva a  působí vůči  vydražiteli; to  platí i o právech vyplývajících ze  smluv o omezení  převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak.

§ 35
Předání výtěžku dražby
Výtěžek dražby  předá dražebník po   vypořádání nákladů dražby bez  zbytečného  odkladu  po   uhrazení  ceny   dosažené  vydražením bývalému vlastníkovi.

ČÁST TŘETÍ
DRAŽBY NEDOBROVOLNÉ  zpět

§ 36
Zvláštní ustanovení
(1) Dražba   nedobrovolná  je    dražba   prováděná   na  návrh  dražebního   věřitele,   jehož  pohledávka  je přiznána vykonatelným soudním    rozhodnutím nebo  vykonatelným rozhodčím  nálezem 15)    nebo doložena   vykonatelným    notářským      zápisem,   který   obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.16)
(2) Bylo-li zástavní  právo k nemovitosti   vloženo či zapsáno do  katastru nemovitostí před  účinností    tohoto   zákona  nebo vzniklo-li zástavní právo   k movité   věci před  účinností tohoto zákona na základě platné  zástavní smlouvy a učinil-li navrhovatel čestné  prohlášení ve   formě notářského   zápisu o  tom, že má vůči dlužníkovi    splatnou  pohledávku,  z níž  není  plněno a která je zajištěna tímto zástavním právem,  je dražbou nedobrovolnou rovněž dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je zajištěna tímto zástavním právem.
(3) Dražebními  věřiteli  jsou   zástavní  věřitelé, věřitelé, jejichž  pohledávky  jsou   zajištěny  omezením převodu nemovitosti nebo   zadržovacím    právem,    správce   daně,  správy   sociálního zabezpečení a  zdravotní pojišťovny provádějící  veřejné zdravotní pojištění, jejichž pohledávky se uspokojují v dražbě.
(4) Předmětem dražby může být  věc, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů, právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a je převoditelné na jiného  (zejména podíl v obchodní společnosti nebo  družstvu), nebo   podnik,   bylo-li  navrženo  jejich  vydražení  a    splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem.
(5) Dlužníkem  se  rozumí  osoba,   jejíž  závazek je zajištěn právem k předmětu dražby.
(6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí   být dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník;17) nikdo nesmí dražit za ně.
(7) Je-li  dlužník  právnickou   osobou,  nesmí  být účastníky dražby statutární  orgány a členové   statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně.
15) Zákon  č.  216/1994  Sb.,  o rozhodčím  řízení  a   o  výkonu rozhodčích nálezů.
16) § 274 písm. e) občanského soudního řádu.
17) § 67b zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

§ 37
Zvláštní oprávnění dražebníka
(1)   Dražebník  je při  přípravě dražby oprávněn nahlížet  do spisů  a  dalších  dokladů   orgánů   státní  správy a orgánů územní samosprávy a  do spisů soudu nebo   rozhodce týkajících se předmětu dražby  ve   stejném   rozsahu  jako  vlastník,  jakož  i  do listin týkajících  se předmětu  dražby v držení vlastníka  a vlastník je povinen   poskytnout   dražebníkovi      k tomuto  účelu  nezbytnou součinnost, to vše za podmínky,  že se dražebník prokáže uzavřenou smlouvou o  provedení dražby s úředně  ověřenými podpisy; tím není dotčena  zákonem    stanovená  povinnost  mlčenlivosti. O zjištěných skutečnostech je   dražebník povinen zachovávat  mlčenlivost, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2)   Věřitelé  jsou  povinni   na  žádost dražebníka poskytnout potřebnou součinnost ke zjištění pravosti a výše pohledávek.

§ 38
Výše odměny dražebníka
Sjednaná výše  odměny dražebníka bez   daně z přidané   hodnoty nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč  zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.

§ 39
Smlouva o provedení dražby
(1)   Dražbu  lze  provést   pouze  na   základě  písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.
(2)   Smlouva  o provedení  dražby musí  obsahovat označení, že jde  o  dražbu  nedobrovolnou,   označení   navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení  či ujednání  o tom,   že dražba  bude provedena bezúplatně.  Dále  pak musí   smlouva o  provedení dražby  obsahovat i  označení vlastníka    předmětu  dražby,  zástavce,  je-li  osobou odlišnou od vlastníka  předmětu  dražby  a   dlužníka,  důvod,    pro  který  je navrhováno provedení dražby, a lhůtu, v níž bude odesláno oznámení o uzavření  smlouvy  o  provedení   dražby   nedobrovolné   (dále jen „oznámení o dražbě“).
(3)   Přílohou  smlouvy musí   být v případě dražeb   podle § 36 odst.  1   listiny   dokládající   vykonatelnost    práva  dražebního věřitele   a v případech podle  § 36  odst. 2  listiny dokládající splatnost pohledávky dražebního věřitele a dále ve všech případech listiny dokládající zajištění pohledávky  právem k předmětu dražby a předchozí   písemné upozornění  dlužníka a  zástavce o zamýšleném výkonu   navrhovatelova   práva  včetně  dokladu  o    doručení tohoto upozornění.
(4)   Je-li dražebník právnickou   osobou, nesmí uzavřít smlouvu o provedení  dražby s navrhovatelem nedobrovolné  dražby, jenž je právnickou osobou dražebníka ovládající,   jím ovládanou nebo s ním jednající  ve  shodě.  V případě     porušení  tohoto  ustanovení je smlouva neplatná.
(5) Dražebník  nesmí  uzavřít smlouvu   o  provedení   dražby s navrhovatelem  nedobrovolné  dražby,   jenž   je  jeho manžel nebo osobou  jemu  blízkou.    V případě  porušení  tohoto ustanovení je smlouva neplatná.
(6)  Dražebník  a  navrhovatel   nedobrovolné dražby nesmí být totožnou osobou.
(7)  Věřitel oprávněný ze zadržovacího práva  namísto předání listin   ohledně vzniku  svého práva   doloží, že  má předmět dražby v držení.
(8)  Podpisy navrhovatele a dražebníka  na smlouvě o provedení dražby   musí  být  úředně   ověřeny;   uznání   podpisu  notářem  či ověřujícím orgánem není přípustné.
(9)  Je-li  navrhovatelem dražby   osoba, která  je povinna při zadávání    zakázek    postupovat     podle   zvláštního       právního předpisu,14)  řídí se  její    postup  směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto předpisem; budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady dražby.
(10) Výši odměny dražebníka sjednanou  ve smlouvě o provedení dražby   nelze dodatečně   zvýšit a  důvod, pro  který je navrhováno provedení   dražby,   nelze     dodatečně   měnit.  Přílohy  smlouvy o provedení   dražby musí  být v originále nebo   v úředně ověřeném opise a nelze je dodatečně doplňovat, měnit nebo upravovat.
(11) Neobsahuje-li   smlouva   uzavřená    mezi   navrhovatelem a dražebníkem  stanovené  náležitosti,     je  neplatná.  Nedodrží-li dražebník  lhůtu pro    odeslání oznámení  o dražbě,  je navrhovatel oprávněn od smlouvy o provedení dražby odstoupit.
(12) Podá-li  navrhovatel  ohledně  téže   pohledávky   a téhož předmětu dražby  návrh na soudní  výkon rozhodnutí, nelze  smlouvu o provedení nedobrovolné dražby platně uzavřít, a byla-li již tato smlouva  uzavřena,  stává  se   podáním    návrhu  na  soudní  výkon rozhodnutí podaného za uvedených podmínek navrhovatelem neplatnou.
14) Zákon č. 199/1994 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

§ 40
Oznámení o dražbě
(1)   Dražebník zašle ve lhůtě   sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o dražbě vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům.
(2)   Oznámení o dražbě  musí   obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby.
(3) Právní  úkony učiněné  vlastníkem   nebo  zástavcem   po doručení písemného  upozornění o zamýšleném   výkonu navrhovatelova práva, jimiž by předmět dražby zcizili, zatížili, uzavřeli nájemní smlouvu nebo  jimiž by vznikly   vůči předmětu dražby   nové závazky snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem dražby,  jsou   neplatné;  to     neplatí,  nebyl-li  předmět  dražby vydražen nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná.

§ 41
Vyznačení návrhu na provedení dražby v katastru nemovitostí
(1)   Je-li  předmětem  dražby   nemovitost,  která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně  ověřeným podpisem  dražebníka příslušnému   katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby  nemovitosti do   katastru nemovitostí    současně s odesláním oznámení  o dražbě  vlastníkovi, zástavci,  dlužníkovi a zástavním věřitelům.
(2)   Je-li  předmětem dražby   nemovitost podléhající   evidenci v katastru nemovitostí  a nebyla-li vydražena  nebo byla-li dražba zmařena  a nekoná  se   opakovaná  dražba, upustil-li   dražebník od dražby  nebo   byla-li  dražba   neplatná,  oznámí  to dražebník bez zbytečného  odkladu   katastrálnímu  úřadu;  podpis  dražebníka   na oznámení musí být úředně ověřen.

§ 42
Střet dražeb
(1)   Je-li uzavřeno   několik smluv o  provedení nedobrovolných dražeb  téhož  předmětu dražby,   provede   se  dražba  na  základě nejdříve účinné smlouvy.
(2)   Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby dobrovolné  téhož předmětu dražby,  bude provedena dražba nedobrovolná,   bylo-li  oznámení  o  dražbě   doručeno   vlastníkovi předmětu  dražby,  zástavci  a    dlužníkovi  před  zahájením dražby dobrovolné.
(3)   Nebude-li  možno  zjistit,   která  ze   smluv  o provedení dražby   nedobrovolné   byla   dříve  účinná,  a  nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze dražbu provést.

Dražební vyhláška

§ 43
(1)  Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:
a)  že jde  o dražbu nedobrovolnou,  a jde-li o  opakovanou dražbu, i tuto skutečnost,
b)  označení dražebníka, navrhovatele,  vlastníka předmětu dražby, dlužníka, popřípadě  zástavce, je-li  osobou    odlišnou  od vlastníka předmětu dražby,
c)  místo, datum a čas zahájení dražby,
d)  označení  a popis  předmětu dražby  a jeho   příslušenství, práv a závazků  na předmětu  dražby   váznoucích  a s ním spojených, pokud  podstatným způsobem   ovlivňují hodnotu   předmětu dražby, popis stavu, v němž se   předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,
e)  nejnižší  podání  a  stanovený  minimální   příhoz,  který  může účastník dražby učinit,
f)  požaduje-li složení  dražební jistoty, způsob a  lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena,   co  je   dokladem  o  složení  dražební   jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení,
g)  je-li přípustná úhrada ceny dosažené vydražením platební kartou nebo šekem;   způsob úhrady ceny  dosažené vydražením nesmí  být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,
h) datum a  čas konání prohlídky předmětu  dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,
i)  upozornění, že  osoby, které mají   k předmětu dražby   předkupní právo, jsou  povinny doložit dražebníkovi  své právo stanoveným způsobem,
j)  výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů,
k)  podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli, l) upozornění  pro   dražební  věřitele,   že  mohou  u  dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky,
m) upozornění pro účastníky dražby o  lhůtě k úhradě ceny dosažené vydražením a  o případných následcích  neuhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě.

(2)   Dražební  vyhlášku uveřejní    dražebník způsobemacerun: vzhledem k předmětu dražby   v místě obvyklým nejméně  15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.
(3)   Je-li  předmětem dražby   nemovitost  nebo pokud nejnižší podání přesahuje 100 000  Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy  též   na   centrální  adrese  a   na   úřednío-spacerun:    desce příslušného okresního nebo  jemu na roveň postaveného   úřadu příslušného podle místa dražby, a  to nejméně 60 dnů před   zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.
(4) Pro  předměty  dražby    podléhající  zkáze   je  dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.
(5) Ve lhůtách uvedených v odstavcích   2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku
a)  dražebním věřitelům,
b)  vlastníkovi,
c)  zástavci,
d)  dlužníkovi,
e)  osobám, které  mají k předmětu dražby  právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním,
f)  správci daně příslušnému podle  místa trvalého pobytu dlužníka, je-li  dlužník   fyzickou  osobou,  nebo  sídla   dlužníka, je-li dlužník právnickou osobou; není-li možné zjistit místo trvalého pobytu nebo sídlo dlužníka,  zašle se dražební vyhláška správci daně příslušnému v době vzniku zástavního práva,
g)  jde-li o nemovitost,  též  správci  daně,   v jehož obvodu se nemovitost nachází,
h) jde-li o majetek   právnické  osoby,   jejímž   zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele,  zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby,
i)  České správě sociálního zabezpečení,
j) Všeobecné  zdravotní  pojišťovně;   pokud  Všeobecná   zdravotní  pojišťovna  nebude  příslušnou    zdravotní  pojišťovnou,  zašle dražební vyhlášku příslušné zdravotní pojišťovně.
(6)   Dražební  vyhlášku  spolu   se  všemi   jejími  dodatky  je dražebník    povinen  před   zahájením   dražby  vyvěsit   ve  veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná.
(7)   Stejnopis dražební vyhlášky uložený u dražebníka musí být podepsán   navrhovatelem;  podpis    navrhovatele   musí  být  úředně ověřen.

§ 44
Podmínky a údaje, které  dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit.  To neplatí v případě, kdy   dojde ke změnám v rozsahu  práv a  závazků na  předmětu dražby   váznoucích a s ním spojených nebo  stavu, v němž     se předmět dražby  nachází. Dále to neplatí  pro   doplnění   dražební  vyhlášky  o  výčet   přihlášených pohledávek dražebních věřitelů; v tom případě je dražebník povinen vyhotovit a  připojit dodatek ke zveřejněné  dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o změnách dozvěděl.
 
§ 45
Doložení práv účastníků dražby a dražebních věřitelů
(1)   Dražební  věřitelé  mohou   u  dražebníka   do  15 dnů před zahájením dražby přihlásit své  pohledávky včetně příslušenství ke dni  konání dražby  a   doložit jejich  vznik  a zajištění právem k předmětu   dražby listinami v originále  nebo v úředně ověřeném opise;    podpis dražebních  věřitelů na  přihlášení pohledávky musí být  úředně  ověřen;  tím  není  dotčeno    ustanovení  §  57. Je-li dražební vyhláška uveřejněna po dobu kratší 30 dnů, činí lhůta pro přihlášení pohledávek alespoň polovinu doby, po kterou je dražební vyhláška uveřejněna.
(2)   Účastníci dražby, kteří mají   k předmětu dražby předkupní právo,  jsou  povinni  doložit   dražebníkovi své právo listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise do zahájení dražby, jinak je nelze v dražbě uplatnit.

§ 46
Upuštění od dražby
(1)  Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení
a)  na základě  písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že  byl splněn závazek zajištěný   zástavním právem nebo zástavní  právo zaniklo jiným způsobem,
b) na základě písemné žádosti navrhovatele,
c) je-li  dražebníkovi  doloženo,  že  navrhovatel   není  oprávněn navrhnout provedení dražby,
d) je-li  smlouva o provedení  dražby   nebo  zástavní   smlouva neplatná, dojde-li  k odstoupení od smlouvy  o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek  sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést,
e)  nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15,  40 a   44,
f)  byl-li  předmět dražby nebo jeho  část zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání,
g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,
h) došlo-li ke střetu dražeb a  má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42),
i)   došlo-li  ke  střetu   dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení  dražby byla  dříve účinná, a nedojde-li  k dohodě mezi navrhovateli dražeb,
j) došlo-li  po  uzavření  smlouvy o provedení  dražby   k zániku předmětu  dražby  nebo takovému   poškození,  v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby,
k) bylo-li  vykonatelným  rozhodnutím  soudu  nebo   orgánu  státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat,
l)  zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.
(2) O upuštění  od  dražby   vyrozumí  dražebník   písemně bez zbytečného  odkladu osoby    uvedené v   § 43  odst. 5. Jestliže byla dražební  vyhláška uveřejněna   na centrální   adrese, uveřejní  tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby.
(3)   Důvodem k upuštění od dražby není skutečnost, že dražební vyhláška  nebo  oznámení  o  dražbě   nebyly   doručeny vlastníkovi, zástavci nebo dlužníkovi, bylo-li  jim doručeno písemné upozornění o zamýšleném  výkonu navrhovatelova   práva. Důvodem  k upuštění od dražby není  ani skutečnost, že dražební   vyhláška nebyla doručena dražebnímu věřiteli,  jehož zástavní právo je  mladší než zástavní právo zajišťující nejstarší přihlášenou pohledávku.

§ 47
Průběh dražby
(1)   Přístup do  prostor, v nichž   bude probíhat dražba,  musí být  účastníkům  dražby,   zaměstnancům   příslušného živnostenského úřadu  a zaměstnancům     ministerstva pověřeným  kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.
(2)   Účastníci dražby jsou povinni   na vyzvání dražebníka nebo osoby jím  písemně pověřené doložit svou   totožnost, popřípadě své oprávnění  jednat za  účastníka dražby,    dát se  zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li   rozdávána dražební čísla, převzít též dražební číslo; bylo-li požadováno  složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby  povinni způsobem stanoveným   v dražební vyhlášce doložit  i složení   dražební jistoty.   Účastníci dražby  jsou dále povinni    doložit  své    čestné  prohlášení,    že   nejsou   osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření  kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.
(3)   Každému, kdo  se dostaví k zapsání do dražby  před jejím zahájením  a  prokáže,   že  splňuje  podmínky   stát  se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.
(4)   S výjimkou podmínek   v tomto   zákoně nebo  ve zvláštním právním  předpise uvedených  nelze  po   účastnících dražby  ani po zaměstnancích   příslušného   živnostenského  úřadu  a zaměstnancích ministerstva   pověřených  kontrolou   provádění  dražby    požadovat splnění dalších podmínek.
(5)   Veřejnosti musí   být umožněn přístup do  prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.
(6) Dražba  se    zahajuje   vyvoláním.  Obsahem    vyvolání  je označení a  popis předmětu dražby  a jeho odhadnutá   nebo zjištěná cena, údaje   o právech a   závazcích na předmětu  dražby váznoucích a s ním   spojených, pokud mají podstatný  vliv na hodnotu předmětu dražby, údaje o nájemních  smlouvách týkajících se předmětu dražby a závazcích    z nich  vyplývajících,  nejnižší  podání a stanovený minimální příhoz a popřípadě i  skutečnost, že předmětem dražby je kulturní památka.
(7)   Licitátor může   v průběhu dražby  snížit výši minimálního příhozu.
(8)   Pokud  nejnižší  podání   u  nedobrovolné dražby přesahuje 1 000 000 Kč,   musí být průběh dražby  osvědčen notářským zápisem. Účast notáře k osvědčení průběhu dražby zajistí dražebník.
(9)   Draží  se,  pokud  účastníci   dražby   činí  vyšší podání. Nebylo-li  přes dvojí   výzvu a   prohlášení licitátora: „neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby   podání vyšší, než bylo podání naposled     učiněné  účastníkem  dražby  (označení účastníka dražby, který učinil   nejvyšší podání), udělím  mu příklep“ učiněno  vyšší podání, oznámí  licitátor ještě jednou poslední   podání a po třetí výzvě  udělí  příklep   účastníkovi   dražby,  který učinil nejvyšší podání. Příklep  lze udělit nejdříve 3  minuty po zahájení dražby.   Učiněným podáním je účastník dražby vázán.
(10) Učiní-li   několik  dražitelů    současně   stejné  podání  a nezjistí-li    licitátor,    kdo   učinil   podání    jako    první, a nebylo-li  následně  učiněno   podání   vyšší,  rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí.
(11) Je-li   některý  z účastníků    dražby    spoluvlastníkem předmětu dražby,  není stanoveným příhozem   vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu.  Je-li  těchto  účastníků    dražby   -  spoluvlastníků  více,  udělí licitátor příklep  tomu, jehož spoluvlastnický  podíl je nejvyšší.   Při    rovnosti  spoluvlastnických  podílů   rozhodne licitátor losem o tom, komu z těchto spoluvlastníků příklep udělí.
(12) Má-li  některý z účastníků dražby   předkupní pravo vůči předmětu dražby a doloží-li to dražebníkovi před zahájením dražby, není   tento účastník   dražby stanoveným  příhozem vázán;   učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání a neučinil-li podání ve stejné  výši jako  nejvyšší podání  spoluvlastník, udělí licitátor příklep účastníkovi dražby oprávněnému z předkupního práva.
(13) Udělením příklepu je dražba ukončena.
(14) Nebylo-li  při dražbě  učiněno ani   nejnižší podání nebo nebylo-li při opakované dražbě učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.
(15) Nejnižší  podání  činí    nejméně  polovinu   odhadu  ceny předmětu  dražby;   nejnižší  podání   nelze  snížit,  nejedná-li se o opakovanou dražbu.

§ 48
Zmaření a neplatnost dražby
(1)   Vydražitel,  který  zmařil   dražbu,   nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě.
(2) O zmaření  dražby   vyrozumí   dražebník  bez   zbytečného odkladu osoby  uvedené v § 43 odst. 5. Oznámení o   zmaření dražby uveřejní dražebník  bez zbytečného odkladu   obdobným způsobem jako dražební vyhlášku.  Jestliže byla dražební   vyhláška uveřejněna na centrální  adrese, uveřejní  tam     dražebník  i oznámení  o zmaření dražby.
(3)   Dlužník,  zástavce,   vlastník,  je-li   osobou odlišnou od zástavce, účastník dražby, dražební  věřitel nebo navrhovatel může navrhnout  u soudu,  aby   soud  vyslovil neplatnost  dražby, pokud dražebník  neupustil   od  dražby,    ač  tak  byl  povinen  učinit, vydražila-li   předmět dražby  osoba, která  je z účasti na dražbě vyloučena, nebo  nejsou-li splněny podmínky  uvedené v §  36 odst.   1, 2 a 4, § 39 odst. 1 až 8, 10 a 12, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst.  1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty    dražby;  soud  vysloví  v takových případech neplatnost dražby. Důvodem  vyslovení neplatnosti nedobrovolné  dražby nemůže být skutečnost,  že nebyla doručena  dražební vyhláška vlastníkovi předmětu   dražby,  zástavci,  je-li  osobou   odlišnou od vlastníka předmětu   dražby, nebo  dlužníkovi, pokud  jim dražebník  dražební vyhlášku ve  stanovené lhůtě zaslal. Není-li  toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
(4)   Účastník dražby,   dražební věřitel nebo   navrhovatel může navrhnout u soudu, aby  soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst.   1 až 3, 5  až 7, § 44, § 47  odst. 1 až 12 a v    § 49; soud vysloví v takových    případech     neplatnost   dražby.   Důvodem  vyslovení neplatnosti nedobrovolné  dražby nemůže být  skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška  vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li      osobou  odlišnou   od  vlastníka    předmětu   dražby,  nebo dlužníkovi,  pokud jim   dražebník dražební    vyhlášku ve  stanovené lhůtě   zaslal. Není-li  toto právo  uplatněno do  3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
(5)   Jde-li  o nedobrovolnou  dražbu podle  § 36    odst. 2,  je dlužník,  zástavce    nebo   vlastník,  je-li   osobou  odlišnou  od zástavce, oprávněn  požádat soud, aby   vyslovil neplatnost dražby, pokud nebyl navrhovatel  oprávněn navrhnout provedení nedobrovolné dražby;   soud    vysloví  v takových  případech  neplatnost dražby.    Není-li  právo uplatněno  do 1  roku po  udělení příklepu, zaniká.  Dlužník,  zástavce, vlastník,  je-li osobou    odlišnou od zástavce, jsou v případech podle tohoto  odstavce oprávněni podat  návrh na nařízení předběžného opatření soudu, kterým se zakáže navrhovateli podat   návrh na  provedení dražby,   dražebníkovi provedení  dražby nebo vydražiteli nakládání s vydraženou věcí.
(6)   O  neplatnosti  dražby   dražebník  bez zbytečného odkladu vyrozumí  osoby uvedené  v §  43 odst.  5. Oznámení  o neplatnosti dražby  dále dražebník   uveřejní   bez  zbytečného odkladu  po dobu alespoň 30    dnů způsobem v místě  obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška    uveřejněna na  centrální adrese,  uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti dražby.
(7)   Neplatnost  dražby  nelze   vyslovit   z důvodu opožděného zahájení  dražby,  bylo-li    příčinou  opožděného  zahájení  dražby konání jiné dražby týmž dražebníkem na témže místě.

§ 49
Opakovaná dražba
(1) Opakovaná   dražba  se    uskuteční  na    základě  smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby  a  dražebníkem,    který   prováděl  předchozí  dražbu, pokud předmět   dražby   nebyl  vydražen  nebo  pokud  byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k dispozici  odhad ne starší 1 roku před konáním   opakované  dražby,  dražebník  nemusí   v opakované dražbě postupovat podle §  40 a 41. Smlouva o   provedení opakované dražby musí  být uzavřena do 10  dnů po   doručení protokolu   o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.
(2)   Opakovanou dražbu nelze  provést, pokud dražebník upustil od dražby nebo pokud byla dražba neplatná.
(3)   Nejnižší  podání u   opakované  dražby   činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby, pokud   v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen.
(4)   Jestliže byla   dražební vyhláška uveřejněna  na centrální adrese,  uveřejní  dražebník   oznámení  o   konání opakované dražby s náležitostmi podle § 43 odst. 1 písm. a) až e) a k) na centrální adrese, nejméně 10 dnů před zahájením dražby.
(5)   Není-li  navrženo   provedení  opakované   dražby, vyrozumí dražebník bez  zbytečného odkladu vlastníka  a zástavce o  tom, že předmět  dražby nebyl    vydražen; jde-li  o nemovitost  podléhající evidenci   v katastru nemovitostí,  vyrozumí též  příslušný katastrální úřad.
(6)   Jestliže byla   dražební vyhláška uveřejněna  na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o tom, že předmět dražby nebyl vydražen.

§ 50
Protokol o provedené dražbě
(1)   Po  ukončení  dražby   vyhotoví  dražebník   bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě.
(2)   K protokolu o provedené dražbě dražebník připojí dražební vyhlášku a popřípadě i stejnopis notářského zápisu (§ 47 odst. 8).
(3)   V protokolu o provedené dražbě dražebník uvede:
a)  datum, místo a čas  provedené   dražby; uvede také, že jde o dražbu  nedobrovolnou; jde-li o opakovanou dražbu, uvede i tuto skutečnost,
b)  označení předmětu dražby a jeho příslušenství,  práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a  s ním spojených, stavu, v němž se předmět dražby nachází, a odhad jeho ceny,
c)  označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,
d)  nejnižší podání,
e)  označení dražebníka, navrhovatele a licitátora,
f)   označení vydražitele,
g)  cenu dosaženou vydražením.
(4)   Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a vydražitel.  Součástí protokolu   je stejnopis  dražební vyhlášky podepsaný navrhovatelem  a jeho případné   dodatky (§ 43   odst. 7).  Odmítne-li vydražitel protokol o   provedené dražbě podepsat, uvede to dražebník v protokolu.
(5)   Skončí-li  dražba,  protože   nebylo   učiněno ani nejnižší podání,  vyhotoví   dražebník    bez  zbytečného   odkladu  protokol o provedené   dražbě; pro  jeho náležitosti   se ustanovení odstavců 2 až 4 použijí přiměřeně.
(6)   Protokol o provedené dražbě zašle   dražebník do 5 dnů ode dne konání dražby osobám uvedeným v § 43 odst. 5.
(7)   Jestliže byla  dražební vyhláška uveřejněna  na centrální adrese, uveřejní  tam dražebník údaje   podle odstavce 3    písm. a), b), e);  dražebník uveřejní i   výši ceny dosažené  vydražením nebo skutečnost, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

§ 51
Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby
(1) Náklady dražby  se hradí z výtěžku dražby, není-li  dále stanoveno nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.
(2) Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li  ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady dražby nese dražebník.
(3) Je-li   dražba  zmařena  vydražitelem     nebo  vydražila-li předmět dražby osoba, jež je   z dražby vyloučena, dražební jistota složená  vydražitelem včetně  jejího příslušenství   se použije  na náklady zmařené dražby. Koná-li se  opakovaná dražba, zúčtuje  se zbývající   část  dražební   jistoty   složené   vydražitelem, který způsobil zmaření  dražby, na náklady    opakované dražby. Po  úhradě nákladů  dražby  a    opakované   dražby  se  zbývající  část    vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.
(4) Vydražitel, který způsobil zmaření    dražby, je povinen na výzvu dražebníka uhradit tu  část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební  jistota jím  složená; to  platí i  pro náklady opakované dražby konané v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.

§ 52
Úhrada ceny dosažené vydražením
(1) Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit.
(2) Dražební  jistota   a  její   příslušenství    se  započítá vydražiteli  na  cenu   dosaženou   vydražením.  Zbývající část ceny dosažené vydražením   je vydražitel povinen  do 10 dnů  od skončení dražby  uhradit dražebníkovi,  není-li dále   stanovena jiná  lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením.
(3) Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 5 000 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou  vydražením do 30 dnů od skončení dražby.
(4) Byla-li  vydražitelem složena  dražební jistota  ve formě bankovní záruky,  je  vydražitel  povinen   uhradit cenu dosaženou vydražením v plné výši ve lhůtě podle odstavců 2 a 3; dražebník je povinen bez zbytečného odkladu  po   uhrazení   ceny   dosažené vydražením vrátit vydražiteli záruční listiny.
(5) Cenu  dosaženou  vydražením    nelze  uhradit   započtením. Platba směnkou je nepřípustná.

§ 53
Uhradil-li vydražitel cenu  dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě,   přechází na  něj  vlastnictví  předmětu dražby   k okamžiku udělení příklepu.

§ 54
Potvrzení o nabytí vlastnictví
(1) Dražebník vydá bez  zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví  předmětu dražby podle  § 53, písemné   potvrzení o nabytí vlastnictví  předmětu dražby. Písemné   potvrzení obsahuje označení   předmětu   dražby,    bývalého    vlastníka,   dražebníka a vydražitele;   přílohou potvrzení  o nabytí  vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé  datum a způsob   úhrady ceny dosažené vydražením;   přílohou  potvrzení  o   nabytí   vlastnictví   je  též stejnopis notářského  zápisu (§ 47 odst.  8); podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví musí být úředně ověřen.
(2) Jde-li  o  nemovitost,  obdrží   vydražitel dvě vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.
(3) Jde-li  o  nemovitost,  která   je  předmětem   evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví, v němž musí být uvedeno, která věcná práva k předmětu dražby zanikla.
(4) Součástí   jednoho    stejnopisu      potvrzení   o    nabytí vlastnictví   je  stejnopis  protokolu  o   dražbě včetně stejnopisu dražební vyhlášky podepsaného navrhovatelem.

§ 55
Předání předmětu dražby
(1) Nabyl-li  vydražitel  vlastnictví     předmětu   dražby,  je dražebník   povinen podle  podmínek uvedených   v dražební  vyhlášce předmět    dražby  a   listiny,  které  osvědčují   vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem  dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele  vůči předmětu  dražby, předat    bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí předmětu dražby písemně potvrdí.
(2)  Jde-li  o  nemovitost,  je   bývalý   vlastník  povinen  na základě předložení   potvrzení o vlastnictví  a doložení totožnosti vydražitele    bez    zbytečného    odkladu   předat    předmět  dražby vydražiteli.  Dražebník  je   povinen    na  místě  sepsat  protokol o předání   předmětu   dražby;  v protokolu  uvede  kromě   označení bývalého  vlastníka,  dražebníka,  vydražitele   a předmětu dražby, zejména  podrobný popis  stavu, v němž se   předmět dražby   včetně příslušenství  nacházel při   předání   práv  a závazků  na předmětu dražby váznoucích.
(3) Protokol o předání   předmětu   dražby   podepíší  bývalý vlastník,  vydražitel  a    dražebník.  Jedno  vyhotovení  protokolu obdrží   bývalý   vlastník  a   dvě  vyhotovení   obdrží  vydražitel.   Odmítne-li některá   z uvedených osob  protokol podepsat, uvede   to dražebník v protokolu.
(4)  Veškeré náklady spojené s předáním   a převzetím předmětu dražby nese vydražitel. To  neplatí pro nadbytečné náklady vzniklé z důvodů na straně bývalého vlastníka nebo dražebníka.
(5)  Nebezpečí škody  na  předmětu   dražby   přechází z jejího držitele na  vydražitele dnem předání    předmětu dražby; v týž den přechází   na      vydražitele   odpovědnost   za    škodu   způsobenou v souvislosti  s předmětem   dražby.  Je-li   vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.

§ 56
Věcná břemena a předkupní právo
(1)  Práva osob oprávněných z věcných břemen  váznoucí na předmětu dražby zůstávají přechodem  vlastnictví v důsledku dražby nedotčena.
(2)  Spoluvlastníci a další   osoby  oprávněné   z předkupního práva, pokud  nejsou z dražby  vyloučeni, jsou oprávněni  uplatnit předkupní právo v dražbě jako účastníci dražby.
(3) Přechodem  vlastnictví  na vydražitele zaniká smluvní předkupní právo  k předmětu dražby; zákonné   předkupní právo státu podle    zvláštních     právních     předpisů,12)   předkupní    právo spoluvlastníků,  právo  nájemců  bytů  a     nebytových  prostorů  na přednostní   nabytí vlastnictví  a zákonné  předkupní pravo nájemců podle zvláštního právního předpisu13) působí i vůči vydražiteli.
12) Například § 13 zákona č. 20/1987  Sb., § 61 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
13) § 22  zákona  č.  72/1994  Sb.,  kterým  se    upravují  některé spoluvlastnické vztahy  k budovám a   některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

Práva zajišťující pohledávky

§ 57
(1)   Nepřihlášené  pohledávky,   které  jsou   z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší   přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené,  pokud jsou   práva k předmětu dražby  tyto pohledávky zajišťující     vložena  v katastru  nemovitostí   nebo    vyznačena v listinách  osvědčujících  vlastnictví     nezbytných  k nakládání s předmětem dražby.
(2)   Dojde-li u  dražebního věřitele k právnímu nástupnictví, je  přihlášením pohledávky  vázán i   právní nástupce;   to neplatí, pokud neskončila lhůta pro přihlášení pohledávek a právní nástupce přihlášení  pohledávky  odvolá;    podpis   na  odvolání  přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen.

§ 58
(1)   Zástavní právo zajišťující   přihlášenou pohledávku, které je  z hlediska   svého vzniku  nejstarší, jakož   i všechna zástavní práva  z hlediska    svého    vzniku  mladší  přechodem  vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí  i o právech vyplývajících ze smluv  o   omezení  převodu  nemovitosti.  Pohledávky  těmito právy zajištěné,  nejsou-li  dosud  splatné,  se  stávají    dnem přechodu vlastnictví předmětu  dražby splatnými v rozsahu, ve kterém  jsou v dražbě uspokojeny.
(2)   Zástavní  práva zajišťující   pohledávky z hlediska svého  vzniku  starší  než     nejstarší  přihlášené  pohledávky  přechodem vlastnictví   k předmětu    dražby     nezanikají   a  působí  vůči vydražiteli; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky    těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud  splatné, se   nestávají dnem   přechodu vlastnictví  předmětu dražby splatnými.
 
§ 59
Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů
(1)   Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit  všechny  přihlášené    pohledávky   dražebních  věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním  věřitelům ve    lhůtě 10   dnů od  uhrazení ceny   dosažené vydražením.    K pohledávkám,  jejichž vznik  a zajištění   předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.
(2)   Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1 dražebník  zašle ve  lhůtě do  10 dnů   po uhrazení ceny dosažené vydražením bývalému vlastníkovi.
(3)   Není-li možné   uvedené částky předat  dražebním věřitelům nebo vlastníkovi,  uloží dražebník uvedené částky  na účet zřízený k tomuto účelu a  sjedná úroky obvyklé v místě   a čase; číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.

§ 60
Uspokojení části pohledávek dražebních věřitelů
(1)   Lze-li  z výtěžku  dražby   po   vypořádání nákladů dražby uspokojit pouze část    přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, uhradí    dražebník    jednotlivé   pohledávky    podle  odstavce  2.   K pohledávkám, jejichž   vznik a zajištění   předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.
(2)   Pohledávky se uspokojují v tomto pořadí:
a) pohledávky  první  třídy,   které  tvoří   pohledávky  zajištěné zástavním  právem, jsou-li  podle zvláštního  právního předpisu přednostně  uspokojovány   bez   ohledu  na  pořadí, a pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
b) pohledávka  druhé   třídy,  kterou  je    přihlášená  pohledávka   z hypotečního   úvěru,  sloužící   ke  krytí  jmenovité   hodnoty hypotečních zástavních listů zajištěných zástavním právem,
c) pohledávky  třetí  třídy,  které  tvoří   přihlášené  pohledávky zajištěné zástavním  právem nebo omezením  převodu nemovitosti; vázlo-li na předmětu dražby více těchto práv, uspokojí se podle pořadí svého vzniku,
d)  pohledávky čtvrté  třídy, které tvoří   daně, poplatky, pojistné na   veřejné   zdravotní   pojištění,     pojistné   na  sociální zabezpečení  a   příspěvky  na  státní  politiku  zaměstnanosti, jestliže   se   staly  splatnými   v posledních   3   letech  před provedením dražby a byly k tomu oprávněnými dražebními věřiteli přihlášeny;  přihlásí-li  pohledávky    více  těchto  dražebních věřitelů, uspokojí se jejich pohledávky poměrně.
(3)   Dražebník  předá  částky   odpovídající    výši poměrně nebo alespoň  částečně uspokojených   pohledávek dražebním  věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením.
(4)   Není-li možné uvedené  částky předat dražebním věřitelům, uloží  tyto   částky  dražebník   na  účet   zřízený  k tomuto účelu a sjedná  úroky   obvyklé   v místě  a  čase;  číslo  účtu uveřejní dražebník na centrální adrese.

§ 61
Protokol o uspokojení pohledávek
(1)   O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol.
(2)   V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede
a)  datum, místo, čas a druh provedené dražby,
b)  označení předmětu  dražby a jeho příslušenství,  práv a závazků na něm váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel,
c)  označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,
d)  označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,
e)  výši výtěžku dražby a vypořádání nákladů dražby,
f)   pořadí a způsob uspokojení pohledávek,
g)  neuspokojené pohledávky a pohledávky, které nebyly co do vzniku a zajištění předmětem dražby doloženy.
(3)   Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 dnů od jeho vyhotovení osobám uvedeným v § 43 odst. 5.

ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ  zpět

§ 62
Správce centrální adresy
(1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba, jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválilo na dobu určitou Ministerstvo informatiky.
(2) Ministerstvo informatiky může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.
14) Zákon č. 199/1994 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

§ 63
Zvláštní odpovědnost
(1)  U dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu  byly či měly být při  podání návrhu na provedení dražby   známy  a  neupozornil  na  ně   včas   dražebníka ve smlouvě o provedení dražby.
(2)  U  dražby  nedobrovolné   navrhovatel   odpovídá  za  škodu způsobenou    neoprávněným    návrhem  na provedení   dražby;   této odpovědnosti se nelze zprostit.  Neoprávněným návrhem na provedení dražby se zejména rozumí návrh  podaný osobou, která k jeho podání nebyla podle   tohoto zákona oprávněna nebo návrh podala v rozporu s tímto zákonem.
(3) Dražební   věřitelé    odpovídají   za    škodu  způsobenou neoprávněným   přihlášením   pohledávek. Neoprávněným   přihlášením pohledávky se   zejména rozumí přihlášení  pohledávky osobou, která k jejímu   podání   nebyla  podle  tohoto    zákona   oprávněna  nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem.
(4) Dražebník odpovídá za  škodu, kterou  způsobil porušením ustanovení tohoto zákona. Této odpovědnosti   se zprostí, jestliže prokáže,  že škodě  nemohl zabránit   ani při   vynaložení veškerého úsilí, které lze po  něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za  škodu  způsobenou    třetím osobám  postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.
(5)  Provedla-li dražbu osoba, která   k tomu nebyla oprávněna, odpovídá  za  veškerou  škodu    provedením dražby způsobenou; této odpovědnosti se nelze zprostit.
(6)  Správce centrální   adresy odpovídá  za škodu způsobenou svým pochybením při uveřejnění informací podle tohoto zákona.
(7) Bývalý vlastník předmětu dražby odpovídá  vydražiteli za škodu způsobenou prodlením s předáním předmětu dražby.

§ 64
Dražby movitých věcí zahájené podle   dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů.

§ 65
Právní  vztahy upravené  v tomto   zákoně  se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.

§ 66
Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo   výkon rozhodnutí   podle dosavadních  předpisů mohou provádět tyto  dražby  po  dobu  1  roku od  účinnosti tohoto zákona pouze v rozsahu již  uděleného živnostenského oprávnění.    Uplynutím této lhůty platnost  živnostenských oprávnění vzniklých   podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zaniká.

§ 67
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

§ 68
Účinnost
Tento zákon  nabývá účinnosti prvním dnem   třetího měsíce ode dne vyhlášení.

Dražba

(§ 2 písmeno a)
Veřejný prodej, při němž se nabízí určitá věc ke koupi neurčitému počtu osob. Tato věc je prodána udělením příklepu tomu, kdo nabídne více, jestliže se současně zaváže, že splní podmínky pro tento prodej stanovené.

Dražba dobrovolná

(§ 17)
Dražba dobrovolná je prováděná na návrh vlastníka předmětu dražby (nemovité, movité věci a tp.). Vlastníkem se rozumí i oprávněná osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit na základě zmocnění vlastníkem podle zvláštního právního předpisu, na základě kterého je oprávněna předmět dražby zcizit. Navrhovatelem dražby tedy může být likvidátor nebo správce konkursní podstaty.

Dražba nedobrovolná

(§ 2 písmeno a)
Je dražbou prováděnou na návrh dražebního věřitele, a to i v případě, že jeho pohledávka není potvrzena pravomocným soudním rozhodnutím. Dražebními věřiteli jsou dle zákona věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadržovacím.
Nejčetnějšími navrhovateli takovýchto dražeb jsou vyjma bank a hypotéčních ústavů též správcové daně (finanční úřady), správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.

Aukce

Viz. dražba dobrovolná.

Dražební vyhláška

(§ 20, 43 a 44)
Vyhláška jíž dražebník (organizátor) dražby vyhlásí konání dražby. Z vyhlášky se dozvíte o jakou dražbu se jedná, kdo je dražebníkem, datum a místo konání dražby, popis předmětu dražby a jeho příslušenství, datum a místo konání prohlídek, nejnižší podání, minimální příhoz, výši, způsob, lhůtu pro složení dražební jistoty, způsob uhrazení ceny dosažené vydražením, podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.

Všechny tyto a další podstatné skutečnosti týkající se jednotlivých dražeb se dozvíte na výpisech z dražebních vyhlášek v našich tříděných, databázových systémech na těchto stránkách.

Licitátor

(§ 2 písmeno f)
Licitátor zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby učinili podání, uděluje příklep a provádí též losování ohledně příklepu.

Dražebník

(§ 2 písmeno e)
Organizátor dražby může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo mající příslušné živnostenské oprávnění. Dražebníkem může být rovněž územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy.

Dražební jistota

(§ 2 písmeno d)
Podmínkou účasti dražby je složení peněžních prostředků nebo bankovní záruky jejíž výši a termín, do kterého musí být složena dražebníkovi, stanoví dražební vyhláška. Nevydraží-li účastník dražby předmět dražby, je dražebník povinen dražební jistotu včetně příslušenství bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi. Vydraží-li účastník dražby předmět dražby, stává se vydražitelem (viz vydražitel).

Účastník dražby

(§ 2 písmeno a)
Účastníkem dražby může být osoba způsobilá k právním úkonům, která složila dražební jistotu.

Účastníkem dražby se nemůže stát
- zaměstnanec příslušného okresního úřadu a kontrolou pověření zaměstnanci MMR
- osoba na jejíž majetek byl prohlášen konkurs
- cizí státní příslušník nemající trvalý pobyt v České republice (je-li předmětem dražby nemovitý majetek)
- právnická osoba neregistrovaná v obchodním rejstříku v České republice (je-li předmětem dražby nemovitý majetek)
- dražebník, licitátor ani jim osoby blízké a zaměstnanci
- v opakované dražbě vydražitel který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby (jestliže již jednou vydražil tentýž předmět dražby a nezaplatil cenu dosaženou vydražením do termínu určeným protokolem o provedené dražbě)
- dlužník a jeho manželka (v případě dražby nedobrovolné) statutární orgány a členové představenstva právnické osoby je-li tato dlužníkem (v případě dražby nedobrovolné).

Navrhovatel

(§ 2 písmeno b)
Navrhovatel je osoba, která za podmínek zákona 26/2000 Sb. navrhuje provedení dražby. V případě dražby dobrovolné je jím sám vlastník předmětu dražby, v případě dražby je jím dražební věřitel. Dražebními věřiteli jsou zástavní věřitelé nebo věřitelé jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti nebo zadržovacím právem.

Předmět dražby

(§ 17 odst. 3
§ 36 odst. 4)
Je věcí která je dražena. Mohou se jimi stát věci movité, nemovité, nehmotný majetek, podnik a jeho části, stroje a zařízení. Předmětem jedné dražby se rovněž může stát soubor věcí (t.j.draží se více věcí jako jeden celek za jednu cenu).

Nejnižší podání

Je nejnižší možná cena stanovena dražební vyhláškou za kterou, není-li učiněno vyššího podání, je možno předmět dražby vydražit. V případě dražby dobrovolné není-li učiněno ani takto stanovené nejnižší podání, může licitátor nejnižší podání snížit. V případě dražby nedobrovolné, není-li učiněno ani nejnižší podání, licitátor dražbu ukončí.

Opakovaná dražba

(§ 25 a 49)
K opakované dražbě dochází u dražeb nedobrovolných v případě, že v průběhu předcházející dražby týkající se téhož předmětu dražby nebylo učiněno ani nejnižší podání. V opakované dražbě může být výše nejnižšího podání snížena až na 70% podání předcházející dražby.

Vydražitel

(§ 25 písmeno k)
Je účastník dražby, jemuž byl udělen příklep licitátorem. Na vydražitele přechází vlastnická práva k předmětu dražby pakliže splní podmínky stanovené dražební vyhláškou. Jedná se především o uhrazení ceny dosažené vydražením. Jestliže tuto povinnost nesplní, považuje se dražba za dražbu zmařenou a dražební jistota se použije na náklady zmařené dražby, případně na náklady spojené s dražbou opakovanou. Tento dražebník se již opakované dražby na tentýž předmět dražby nemůže zúčastnit.

Úhrada ceny dosažené vydražením

(§ 29 a 52)
Cenu dosaženou vydražením je povinen vydražitel uhradit u

a) dražby dobrovolné
- není-li tato cena vyšší než 200 000,- Kč ihned po skončení dražby
- je-li tato cena vyšší než 500 000,- Kč do 3 měsíců od skončení dražby

b) dražby nedobrovolné
- do 10 dnů od skončení dražby
- je-li cena vyšší než 5 000 000,- Kč 30 dnů od skončení dražby.

Podrobnosti způsobu a termínu úhrady jsou řešeny v dražební vyhlášce.

Dražební věřitel

(§ 36 odst. 3)
Věřitelé se zástavním právem, věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti nebo zadržovacím právem, správce daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, jejich pohledávky se uspokojují v dražbě.

Zástavní právo

 (§ 152 a násl. zák. č. 40/1964 Sb.)
Slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.

Zadržovací právo

 (§ 175 a násl. zák. č. 40/1964 Sb.)
Jeho obsahem je právo osoby mající u sebe cizí movitou věc, tuto věc zadržet k zajištění úhrady splatné pohledávky, kterou má za osobu, jíž má být věc vydána.